Climasys® Natwerk® - sanační účinky systému

 

 

Tepelné izolace Climasys® Natwerk® umožňují bez rizika vzniku vlhkostních poruch řešit vnější tepelnou izolaci staveb a zároveň umožní vysychání zemní, zabudované nebo provozní vlhkosti. Řízením proudění vzduchu v optimalizované vzduchové mezeře lze minimalizovat ztráty tepla, přičemž lze docílit vysokých sanačních účinků.

 

I pomalý pohyb vzduchu umožňuje dostatečný odvod vodní páry převyšující množství, které proniká difúzí do konstrukce z interiéru. Podpůrným mechanismem, který zajišťuje únik vlhkosti z konstrukce, je difúze vodní páry mezerou do venkovního prostředí. Další mechanismus, který podporuje odvod vlhkosti z konstrukce, plyne z fyzikální podstaty molekul vodní páry. Ty jsou ve srovnání s molekulami vzduchu (kyslíku O2 a dusíku N2) lehké a stoupají spontánně vzhůru, kde mohou unikat horním výdechem ven (pouze v připadě řízené sanace zdiva).


Vzduchová mezera v systémech Climasys® Natwerk® umožní odvést nejen "provozní" vodní páru vstupující z vnitřku do konstrukce ještě dřív, než stačí někde zkondenzovat, ale navíc dokáže účinně odvádět i zemní nebo zabudovanou vlhkost v zimě, po oteplení, apod. Odvod vodní páry z mezery se děje jak unášením vodní páry vzduchem, tak i difúzí vodní páry ve vzduchové mezeře ve směru k hornímu výdechu i k dolnímu nádechu (v případě jejich otevření).

 

Při sanacích zdiva a doporučené rychlosti proudění vzduchu 0,5 cm/s v mezeře o světlosti 15-20 mm (ostatní podmínky jako výchozí) stačí vzduch odvést až 0,16 g vodní páry za hodinu na m2, tzn. veškerou vodní páru vstupující difúzí do konstrukce zevnitř 0,15 g/(m2·h). Tato pára je tak z velké části odvedena proudícím vzduchem v mezeře a nehrozí její kondenzace v izolaci. To je významný příspěvek k funkčnosti a životnosti izolace.

 

Zdůrazňujeme, že i v případě plného uzavření vzduchových mezer a zastavení pohybu vzduchu v mezeře, bude stále odváděna difúzním mechanismem vlhkost. Pohyb vzduchu v mezeře je možné zejména v mrazivém období uměle snížit (regulačními prvky). S rostoucí venkovní teplotou se vysoušecí účinek pohybujícího se vzduchu zvyšuje, teprve těsně před vyrovnáním vnitřní a venkovní teploty, kdy proudění ustává, klesá k nule. V přechodných a teplých obdobích lze spodní nádech plně otevřít a urychlit vysoušení včetně vysoušení případné vlhkosti, která se do konstrukce dostala jinak než difúzí z interiéru, například při zaplavení izolačního souvrství při povodních.